Irský setr (v zemi původu Irish Red Setter) neboli Irský červený setr. Výraz „setter" je odvozen od anglického „setting dogs" a charakterizuje typickou vlastnost setrů - po navětření zvěře zasednout nebo zalehnout.

Původ a historie

Irský setr vznikl v Irsku pravděpodobně systematickým křížením Irského červenobílého setra s neznámým červeným psem. Původně se vedle sebe choval jak Irský červený setr, tak červenobílý setr a jejich majitelé je běžně křížili ve snaze získat co nejlepší jedince pro práci. Červených setrů však bylo zpočátku méně. Teprve postupně začala jejich obliba stoupat, protože byli považováni za elegantnější . Největší rozmach v chovu Irských červených setrů nastal ve druhé polovině 19. století. V Čechách se začal Irský setr objevovat nejdříve především na šlechtických honitbách, ale koncem 19. století, kdy nastal rozvoj myslivosti a chovu zvěře, vzrůstal i počet chovných stanic a za první republiky jich bylo již nepočítaně. Dnes je u nás registrováno několik desítek chovných psů a fen v reproduktivním věku.

Povaha a charakter

Irský setr je inteligentní, trochu svéhlavý, ale přesto dobře cvičitelný pes. Z hlediska myslivosti je ovšem výcvik trochu náročnější než u ostatních loveckých psů, proto není mezi myslivci tak rozšířen. Přesto je to vynikající lovecký pes s dobrým nosem, výbornou pracovní způsobilostí, vytrvalostí, temperamentem a neutuchající ochotou k práci. Mezi majiteli je oblíbený také pro svoji hravost, přítulnost, laskavost a oddanost. Není agresivní, naopak je mírný, kamarádský a spolehlivý.

Popis a vzhled

Tohoto loveckého krasavce by mohlo charakterizovat jediné slovo: elegance. Je to středně velký pes s váhou 20 až 25 kg a výškou asi 60 cm v kohoutku. Má dlouhou hladkou srst bez kadeří, vyvážené tělo s úzkou lebkou, dlouhým krkem, hlubokou hrudí a svalnatými bedry. Středně dlouhý ocas nosí v úrovni hřbetu nebo níže. Irský setr se pohybuje volně s majestátně vzpřímenou hlavou a v porovnání s ostatními setry působí štíhlejším a ladnějším dojmem. V průměru se dožívá asi 13 let.

Plemenný standard

V roce 1882 byl založen první Klub irských červených setrů „Red Setter Club", který o čtyři roky později vydal plemenný standard a poté i směrnice pro lovecké využití. Podle klasifikace FCI je Irský setr zařazen do VII. skupiny - Stavěcí psi, podskupina 2 - britští a irští stavěcí psi s loveckou zkouškou. Oficiální zkratka pro ČR je IS. Určením je to rodinný a lovecký pes.

Základní péče

Přestože jde o původně loveckého psa, dá se dobře chovat i v bytě. Názor, že Irský setr potřebuje extrémně mnoho pohybu je diskutabilní. Je však nutné pravidelné venčení, alespoň 30 minut ráno a odpoledne, večer pak procházku prodloužíme. Nedoporučuje se mít psa střídavě ve venkovním kotci a doma, protože pobyt venku by pak mohl považovat za trest. Pokud je chován doma, vytvořte mu tichý koutek stranou rodinného ruchu.

Jeho srst potřebuje pravidelně pročesávat a alespoň třikrát do roka trimovat. Jelikož má podobně jako kokršpaněl velké, těsně ke hlavě přiléhající uši, je nutné chlupy kolem vnějšího zvukovodu odstřihávat, aby nedocházelo k zánětům.