Čau čau - Chow Chow
(anglicky chow chow)
Původ a historie
Čau-čau má velmi starý původ. S největší pravděpodobností pochází z Číny a podle některých zdrojů využívali čau-čau tibetští mnichové k hlídání lam. Číňané dokonce upravovali jejich maso jako pokrm. Do Evropy, respektive Velké Británie, byl přivezen v 18. století a v roce 1895 vznikl Klub milovníků čau-čau. Dnes je rozšířený především na britských ostrovech a ve Spojených státech, potkat jej ale můžete i u nás.
Povaha a charakter
Čau-čau nepatří mezi typické domácí mazlíčky. I přes svůj "medvídkovský" vzhled je to uzavřený, introvertní pes, jehož důvěru si musíte získat. Když se vám to však podaří, budete bohatě odměněni. Je to věrný pes, člověku, kterého si oblíbí, je bezmezně oddán. Je velmi ostražitý, ale klidný. Dříve byl čau-čau využíván všestranně - k lovu nebo tahu - dnes si jej lidé pořizují především jako svérázného společníka, který zaujme svou výraznou vizáží.
Popis a vzhled
Čau-čau je velice krásný, mohutný pes, který zaujme především svou srstí, vytvářející mu okolo krku jakousi "lví" hřívu. Existuje dlouhosrstá (srst je hustá, rovná a odstávající) i krátkosrstá (hustá, krátká, přiléhající) varianta. Rozšířenější je dlouhosrstý čau-čau. Srst má poměrně hrubou strukturu s jemnou podsadou. Barvu může mít černou, hnědou, modrou, krémovou, rezavou nebo téměř bílou, dovoleno je stínování, nikoliv ohraničení skvrny.
Stavbu těla má čau-čau silnou a kompaktní. Má velkou hlavu s plochou lebkou a přiměřeně dlouhým, širokým čumákem. Má modrý jazyk! Oči má tmavé, oválné a středně velké. Má malé uši, nakloněné dopředu. Jeho hrudník je široký a hluboký a pohybuje se na mírně dlouhých, silných končetinách. Je pro něj charakteristická chůdovitá chůze. Má vysoko nasazený ocas. Působí důstojně a vznešeně. Má pevnou tělesnou stavbu s krátkým rovným hřbetem, silnými bedry a hlubokým hrudníkem. V kohoutku měří čau-čau 48 - 56 cm, fena je o několik cm menší, jeho váha se pohybuje mezi 21 - 32 kg. Dožívá se v průměru 11 až 12 let.
Plemenný standard
Podle FCI (Mezinárodní kynologická federace) je čau-čau zařazen do skupiny V. - Špicové a primitivní typy, sekce 5 - Asijský špic a příbuzná plemena. Oficiální zkratka pro ČR je CHW. Bez pracovní zkoušky. Využití: hlídací a společenský pes.
Základní péče
Čau-čau je poměrně náročný na údržbu vzhledem ke své srsti, která se musí pravidelně kartáčovat. Kvůli její délce a hustotě nesnáší dobře vyšší teploty, dokonce je zde nebezpečí přehřátí. V letních měsících je proto nutné dbát na dostatek vody a nenechávat jej dlouho na slunci. U některých jedinců mohou také hrozit komplikace související s přešlechtěností plemene.
Komentáře
Přehled komentářů
MAM UZ DRUHEHO PEJSKA. JSEM S TOU RASOU MOC SPOLOJENA. PRVNI PEJSEK MI VYCHOVAL DVE DCERY,HRAL JSI S NEMA.DAVAL NA NE POZOR, KDYZ MELY DOSTAT NA ZADEK,TAK JE BRANIL A JA JSEM HO MUSELA ZAVRIT NEZ JSEM MOHLA JE CUPNOUT. KDYZ SPALY V ZIME VENKU V KOCARKU ,TAK NIKDY OD NICH NEODESEL. BYL CELY ZASYPANY SNEHEM A HLIDAL. KDYZ SE PROBUDILY TAK STEKAL A JA VEDELA,ZE JSOU VZHURU. STARIM UMREL A CELA RODINA SE S TIM NEMOHLA SMIRIT A TAK JSME KOUPILI NOVEHO A TEN UZ HLIDA VNUCKY A ZACAL NOVY KOLOBECH ZIVOTA. JE TO NAS MILACEK A NIKDY BYCH NEMENILA ANI ME DETI A ZACAS I ME VNOUCATKA.
CAW CAW
(Lenka 6,1,2019, 6. 1. 2019 15:38)